- Štítky blogu
- roční shrnutí
- soutěže
- koncerty
Kdykoliv se na nás obraťte 🎜

30. 6. - 8. 7. 2015 33rd International Choral Festival of Preveza
Cesta do řecké Prévezy byla jednou z nejdelších, jaké jsme kdy s Voxem absolvovaly. Trvala 32 hodin a vedla nás přes Rakousko a téměř celou Itálii až do Bari, kde jsme se nalodili na trajekt. Jeli jsme společně s Canzonettou a jelikož jsme pluli přes noc, přespali jsme na lodi, kde se dalo - někdo na pohovkách, někdo na podestách schodišť, zkrátka kde se dalo.
Brzy ráno jsme připluli do řecké Igumenitsy, odkud jsme pokračovali ještě asi dvě hodiny k malému městečku poblíž Prévezy, kde jsme byli ubytovaní. Čekal na nás příjemný penzion s výhledem na moře a velikou zahradou, po tak dlouhé cestě malý ráj. Na Evropu se tehdy valila vlna migrantů, všude nás přísně kontrolovali, ale tady jsme měli pro sebe celou pláž i s lehátky. Ke zkoušení i odpočinku jsme měli k dispozici velkou pergolu v zahradě.
Večer nás čekalo zahájení festivalu. Dostali jsme svoji průvodkyni a ceduli s názvem sboru a zemí, odkud jsme přijeli a pak už jsme se vydali dlouhým průvodem přes Prévezu k amfiteátru na slavnostní zahájení. Cestu v průvodu jsme si k pobavení místních i průvodců zpestřili zpěvem národních písní, k čemuž se přidaly i další sbory.
Soutěžní vystoupení proběhla v koncertním sále s nádhernou akustikou a vystoupili jsme i na několika večerních koncertech v ulicích města i na břehu moře.
Když pak na slavnostním vyhlášení řekli, že získáváme zlaté pásmo a vítězství v kategorii ženských sborů, skákaly jsme radostí a s hrdostí jsme zakončily festival dvěma písněmi z našeho repertoáru.
Náš poslední den v Řecku jsme zakončili výletem do Pargy. Nádherené letovisko jsme si ale příliš neužili, protože několik znás postihla aktuní nevolnost a museli být odvezeni do místní nemocnice, kde skončili na kapačkách. Věděli jsme, že na loď musíme nastoupit podle plánu a báli se, že možná neodjedeme v plném počtu. Naštěstí ale léčba rychle zabrala a na trajekt do italské Ancony už jsme se nalodili v plném počtu.
Noc jsme strávili společně ve spacácích na kryté horní palubě, kde hučel vítr a lodní motory a ráno u italských břehů naši loď doprovázely krásné želvy a medůzy. Bouřka v rakouských horách už nás po tolika zážitcích nemohla rozhodit a domů do Budějovic jsme všichni dorazili v pořádku.

